Ing. Jan Halík

Kdo jsem

Jsem Ing. Jan Halík, nar. 29.10.1965. Pro obor, ve kterém pracuji, jsem vystudoval Lesnickou fakultu ČZU. Oboru se aktivně prakticky věnuji více jak 25 let. Předmět Dendrologie také teoreticky vyučuji na ČVUT v Praze, F. stavební, Inženýrství životního prostředí.

Zahradnické a krajinářské aktuality

Čas rzi hrušňové
Koncem srpna nastává čas šíření výtrusů rzi hrušňové z listů hrušní, kde se objevují charakteristické oranžové skvrny. Jelikož jde o dvoubytnou rez, je třeba zvážit ponechání některých druhů jalovců na zahradě i v okolí. Hlavními mezihostiteli jsou jalovec čínský, jalovec chvojka a jejich kultivary a některé středoasijské druhy. V příručkách pro zahrádkáře někdy uvádějí doporučené vzdálenosti hostitelských dřevin, ale ve skutečnosti jsou spory této rzi už všudypřítomné a napadené listy vidíme i na planých hrušních daleko od sídel. Většinou na rez doplácí hrušně – (většinou padne volba odstranit hrušeň) a hrušky se stávají stále vzácnějším a dražším ovocem. Když jsem některým majitelům zahrad doporučoval napadené jalovce odstranit, argumentovali že žádnou hrušeň nemají a že ten jalovec přece ještě žije a vypadá ještě celkem dobře. Ale že mají hrušně v sousedních zahradách je už nezajímalo. Přitom je tady taktické odstraňovat zmíněné druhy jalovců, protože na nich přetrvává rez celoročně a postupně se stěhuje z větviček k hlavnímu kmeni a způsobuje dlouhodobé postupné chřadnutí. U hrušní to odnesou jen listy, jen při silném napadení se přidružují další patogeny. Odolné ke rzi jsou jen některé asijské hrušně ( od Pyrus pyrifolia), které lze v posledních letech koupit v zahradnictví. Osvěta je v tomto případě chabá, v některých zahradnických prodejnách i školkách jsou stále nabízeny již nakažené sazenice. Vždyť jsou levné a tak rychle rostou!

Jarní stádium rzi na jalovcích koncem dubna



Letní stádium rzi na spodní straně listů hrušně


Bezúdržbové přírodní zahrady
Téma bezúdržbových zahrad a jejich partií občas probleskne v diskusích i nabídkách realizačních firem. Ti zkušenější předem avízují, že to nelze. Jsem toho názoru, že lze jen údržbu minimalizovat a dočasně bezúdržbová varianta je uskutečnitelná jen na extrémních stanovištích, nebo pokud vytvoříme fungující ekosystém izolovaný od okolí. Často slyším argument proč to jde v přírodě a ne na zahradě? Vždyť ty nádherné kvetoucí alpinské louky – to by žádný zahradník ani nesvedl! I Karel Čapek, vášnivý sběratel skalniček prohlásil na jendnom výletě v Tatrách, že by dal půl svého díla za to, kdyby dovedl vytvořít na zahradě kousek vysokohorské alpinské louky. A právě ty alpinské louky, které obdivujeme na vysokohorských tůrách mají docela intenzivní údržbu s pevným řádem, jaká ani není v silách zahradníka. Pokud pomineme mikroklima stanoviště, tak je to intenzivní pastva, silný vítr, těžký sníh, který sjíždí po svazích až po prácj hlodavců. Opravdu s minimem péče ve středoevropských podmínkách vystačí jen odlehlé partie živinami chudých rašelinišť, ale i tam se musí občas něco stát, aby ta rosnatka, nebo suchopýr měly šanci pro další generaci.



Prořezy dřevin
Prořezy dřevin – udržovací prořezy ořešáků , řez ovocných dřevin je lepší provádět ve vegetační době. Rány se rychle zavalují a netvoří se tolik nežádoucích výhonů (vlků), jako po předjarním řezu. V letošním na ovoce neúrodném roce nemusíme litovat ztrát plodů.


Nové druhy plevelů
Nové druhy plevelů přicházejí do našich zahrad. Pozor! Hlavní šiřitelé invazních plevelů jsou zahradníci pěstitelé. Dobře se podívejte, co roste vedle zakoupených rostlin. Nekropit, ale zalévat přímo ke kořenům. Vyhnete se tak zaplevelení i nemocem.


Zmlazování - barbarství, nebo záchrana stromů?
V příručkách pro arboristy se termín zmlazování ani nepoužívá a je nahrazen termínem redukční, zpětný řez, nebo sesazení koruny u radikálnějšího zásahu. Tyto zásahy jsou diskutovaným problémem. Někde dokonce padly vysoké pokuty za zmlazení mladých lip, kde po několika letech nebyl zásah ani patrný. Redukce korun stromů, ať je to k jakémukoli účelu nebo opakovaná těžba v pařezině může výrazně prodloužit životnost či věk stromu a to i na několikanásobek životnosti volně rostlých jedinců. Uvedu několik příkladů radikálního zmlazování , které významně prodlužuje životnost stromů. Pařeziny v převážně dubohabřinách a břehových porostech jsou známy tím, že se nemusí vysazovat, a porost se rychle obnovuje z pařezových výmladků. V raném středověku se těžila jen Po 7 – 10letech , v čase pil se věk prodlužoval. Právě v pařezinách se nacházejí nejstarší stromy u nás, ale místo velikánů vidíme jen trsy , nebo kruhovité skupinky dubů a habrů, které vyrůstali ze semínek už před staletími.


Vrby a morušovníky. Pravidelně stříhané vrby na proutí a morušovníky na krmení bource morušového také přežívaly mnohem déle, než jako volně rostlé stromy. Letité dříve ořezávané morušovníky jsou k vidění na jižní Moravě a zejména od jihovýchodní Evropy po střední Asii.


Staré olivovníky jsou snad nejznámějším zmlazovaným stromem. Nízké robustním svalcovité kmeny jsou výsledkem pravidelného ořezávání. Největší a nejkvalitnější a největší olivy rostou jen na mladých větvích. Zmlazují je jednorázově, nebo probírkou, aby plodily kontinuálně. Ve starých sadech často vidíme jen svalcovitá torza obrostlá mladými větvičkami. Parazitickým houbám se na mladých větvích moc nedaří, tak stále v některých sadech přežívají zdravé staleté stromy, nebo fragmentované skupinky vzniklé z jednoho kmene před staletími.



Starý olivovník volně rostlý neořezávaný.



Mnohem starší olivovník pravidelně zmlazovaný.


Lípa na lýko. Životnost lip je také závislá na zmlazování. Už od dávných dob byly na selských dvorech začátkem léta seřezávány mladé větve, nebo výmladky, ze kterých se loupalo pevné lýko. Řada velmi starých lip nese stopy po takovém pravidelném oklestu a to jim dopomohlo k životu mnohem delšímu, než v přírodních lesích, nebo volně rostlých stromů bez zásahů. Dutá torza staletých ořezávaných lip někdy ještě posloužila jako živá kolna, či chlívek. To byl případ známých památných lip v Pastvinách, Sudslavicích, Kotli i mnoha dalších.



Torzo lípy ve Lhotce u Navarova kolem r. 1900, publ. J.E. Chadt Ševětínský



Pokud jsou lípy ještě ve stádiu rychlého růstu, tak i takový radikální ořez je nijak nepoškodí a při dobré následné péči jim prodlouží životnost.


Cizí a invazní druhy.
Když pátráme v seznamech u nás rostoucích a pěstovaných rostlin, zejména v nabídkách školkařů, tak většina druhů je nepůvodních a navíc převažují kultony nad druhy původními. I takové běžné trvalky od chalup našich praprarodičů a pokládáme je za typicky české, mají původ často hodně daleko. Těch opravdu původních není tolik, a v nově založených zahradách se s nimi potkáme jen málo. (koniklece, sasanky, hvozdíky, kosatce nízké, hlaváček, třemdava, devaterník, ), nebo z lesů a hájů – (sněženky, bledule, podléšky, lechy, konvalinky, udatna, prvosenky, měsíčnice). Nedovedu si představit , že by se tyto druhy nekontrolovaně šířily po zahradě a do okolí. Zato některé okrasné i užitkové druhy ze světa předvedly docela slušnou invazi a pokud pronikly do krajiny, není valná naděje se jich zbavit. Tak se u nás rozšířily zlatobýl kanadský, třapatka – rudbekie, topinambur, bolševník, křídlatky, netýkavka žláznatá, podzimní astry, topinambur, kakost hlíznatý, ale i dřeviny, jako pámelník bílý, javor jasanolistý, Nové druhy plevelů přicházejí do našich zahrad. Pozor! Hlavní šiřitelé invazních plevelů jsou zahradníci pěstitelé. Dobře se podívejte, co roste vedle zakoupených rostlin. Můžete si zavléct do zahrady druhy, kterých se už nezbavíte. S hrnkovými květinami jde především o dva druhy šťavelů. Nekropit, ale zalévat přímo ke kořenům. Vyhnete se tak zaplevelení i nemocem.


ŽIJETE ZAHRADOU? VEĎTE KRONIKU A INVENTÁRNÍ KNIHU ROSTLIN ZAHRADY

Lidská paměť je dost nespolehlivá . Někdy vzpomínáme, jak se ta růže jmenovala, kdy byl zasazen nějaký strom, Kdy byla zahrada založena a co bylo vysazeno. Jak je to více, než jednu generaci, tak je zapomenuto. Baví-li vás zahrada a její vývoj a proměny, založte si kroniku a inventář rostlin. Získáte opravdu velké zkušenosti, schopnost odhadovat věk stromů i cenná poučení, co v daných podmínkách prosperuje a co ne. Zahrady mají oproti zemědělské krajině značnou biodiverzitu (množství druhů na ploše), srovnatelnou s nejbohatšími ekosystémy planety. Pro bližší představu uvedu, že na hektaru často sekané louky najdeme kolem 30 druhů vyšších rostlin. Na 1 ha přírodní pasené stepi najdeme až 200 druhů. Na středomořské macchii až 250druhů. V deštném tropickém pralese až 300 druhů. Severská lesní tajga zase jen 12 druhů. Jedna sběratelská zahrada rodinného domu může čítat i přes 200 druhů pouze na dvou arech. Pokud si vedete záznam o jednotlivých rostlinách, získáváte neocenitelnou zkušenost i ekologické cítění. Také je zajímavé zjišťovat původ okrasných rostlin a jejich stanoviště v přírodě, v jakých společenstvech a na jakých půdách a podkladech roste in natura. Někdy je to docela překvapivé, dokonce odporující tradovanými doporučeními. Pak teprve zjistíme, jak rostlinám přilepšit, nebo jestli takové rostliny vůbec na zahradu pořídit. Základem pro evidenci rostlin poslouží projekt s osazovacím plánem, nebo inventarizační botanický průzkum, který můžete postupně aktualizovat. I s tím vám rádi pomůžeme.

BŘEZEN DUBEN – ČAS VÝSADEB STROMŮ.
JAK VYBÍRAT OVOCNÝ STROM DO ZAHRADY?

Vybrat si strom, ze kterého očekáváte i užitek, nenechávejte na momentálních pohnutkách ´, ale je to třeba dobře promyslet. Co od stromu očekáváte? . sezónní plody k rychlé konzumaci, zimní jablka a hrušky, které vydrží ještě dlouho po sklizni….máte – li prostor k uskladnění, nebo aspoň komu dát.

Podívejte se, co se daří v sousedství. Není nad zkušenost pěstitelů. V literatuře, zejména té internetové jsou informace o odrůdách nedostačující a nesystémové. Zejména co se týče vlastností chuťových. Podnož roubu – taky důležitá informace- U jádrovin podnož výrazně ovlivňuje vzrůst a životnost stromu. U peckovin může podnož působit i komplikace, například s podrůstáním výmladky. Například slivoňovité stromy jsou často roubovány na myrabolán. Ten zpravidla začne na bázi kmene vymlazovat a když ho nebudeme 2x ročně vystříhávat, tak rychle přeroste a zahubí naroubovaný štěp. Tam kde je jako podnož použit semenáč renklódy, meruňky nebo švestky podle druhu, takové problémy nenastanou.

Pokud bude strom chřadnout, nebude přirůstat, neváhejte ho včas odstranit.

HODNOCENÍ ODRŮD OVOCNÝCH DŘEVIN.

Když pátrám po informacích týkajících se odrůd ovocných stromů, tak mě zajímá kromě nároků pěstitelských i informace o ovoci samotném. Pomologických atlasů bylo u nás vydáno dost, ale kvalitnější a přehlednější jsou zpravidla ty staré. Informace o kvalitách plodů jsou často zcela nedostačující. Popis chuti pro laickou veřejnost není zrovna snadný. Nevýhody a horší vlastnosti se zpravidla neuvádějí, protože by daná odrůda byla odsouzena k zániku. Považoval bych za užitečné vnést do takového hodnocení nějaký systém a navíc využít srovnávací přehledy. (stupeň kyselosti, konzistence dužiny, aroma, vůně) Trvanlivost – chuťové změny, konzistence. Aroma- podobnost a intenzita. Kyselost, sladkost, náchylnost k plísním a kvašení, vůně, Zvláštní a podrobnější hodnocení by bylo zapotřebí u odrůd, mezi kterýma jsou jen malé rozdíly, jako ořešáky, švestky, Ani obrazová dokumentace není zdaleka dostačující. Chybí pohledy z jiných úhlů, kde jsou často důležité identifikační znaky.

ZIMA
ŽIVÉ VÁNOČNÍ STROMKY.

Živé vánoční stromky jsou v posledních 30 letech stále častěji v prodeji , zejména v zahradnických centrech. Většinou jsou to vykopané stromy s přesekanými kořeny nacpané do malých nádob zasypané těžkou hlínou, aby pevně držely. Normální kontejnerovaný výpěstek v rašelinném substrátu, určený k výsadbě je zpravidla mnohem dražší. Pokud máte prostor k pěstování a uložení, můžete i řadu let mít pěkný živý vánoční stromek. K tomu několik mých zkušeností a poznatků. Volba druhu – lepší jsou jehličnany, které lépe snášejí sucho, nebo ty pomalu rostoucí druhy a kultivary, jako některé borovice, jedle, i některé druhy jalovců. Ze smrků jsou lepší pomalu rostoucí kompaktní kultivary, jako Picea abies „Ohlendorfii“, „Maxwelii“, Picea orientalis „Nana“, nebo Picea omorika „Nana“. Z borovic Pinus leucorermis „Compacta“, Borovice pokroucená, banksovka, čínská. Z jedlí je vhodná jedle španělská, řecká, korejská a arizonská původní, nebo v menších kultivarech. Pěstování v nádobě a stanoviště – Nádobu zvolíme dostatečně velkou, minimálně 20l pro stromek do 1m výšky. Substrát je nejlepší rašelinný s příměsí perlitu a trochu drceného jílu. Doporučuji přidat lesní hrabanku z jehličnatého lesa s podhoubím mykorrhizních hub. Takový stromek pak mnohem lépe snáší přísušky. Stromek v nádobě není dobré pěstovat na plném slunci, ani v zástinu pod korunou jiného stromu. Režim v roce – Stromek doporučuji uchovávat zapuštěný i s nádobou v lehkém substrátu, nejlépe ve směsi rašeliny s jemným pískem, nebo perlitem, tak aby mohly kořeny stromku růst i mimo nádobu a zároveň šel snadno vyjmout. Do interiéru ho dávat jen na krátkou dobu, max. týden. Ošetřování – důležité je udržovat stálé přiměřené vlhko během růstu v dubnu až červenci, hlídat případný výskyt škůdců. Korunku stromku ošetřujeme podobně jako u bonsai. Zastřihováním terminálních výhonů docílíme hustší koruny a plochých vějířovitých větví. Odstřihnutí přesahujících kořenů mimo nádobu zase zpomalí růst.

JARO - Čas prořezů ovocných stromů:

Březen je dobrý čas na řez ovocných stromů. Jak vidím, přístupy jsou různé – od bezradnoti, obavy uříznout živou větvičku až po nesmyslné tvarování, které má za výsledek zajímavý tvar, ale minimum ovoce. Kdybych měl připomenout hlavní pravidla a zásady péče i zkušenosti, tak bych to shrnul do následujících bodů: Vhodný termín: při řezu je nutné zohlednit, zda daný druh netrpí jarním mízotokem. Patří mezi ně zejména ořešáky, z ostatních dřevin javory, habry a břízy, z popínavých druhů vinná réva a aktinidie. Ty se musí prořezávat a střihat později ve vegetační době, popínavky i opakovaně. Není třeba se obávat prořezávat i jiné druhy ve vegetační době. Výhodou je rychlé hojení řezů a snížená tvorba náhradních výhonů. Jak Často? Opakování prořezu a střihání si vyžaduje každý druh jinak, ale platí čím častěji, tím lépe. Prořez a prostřih koruny můžeme klidně zopakovat po kvetení i při sklizni. Tam aspoň dobře rozpoznáme případné lokální napadení například virózou, moniliovou spálou, nebo rakovinou. Přístupná koruna – jedno z nejdůležitějších hledisek – pokud berete ohled na přístupnost koruny, znamená to, že bude dostatečně prosvětlená a dosažitelná při sklizni. Zkrátka je dobré preferovat větve, které mají dobrý tahový srůst a dá se na nich stát, nebo opřít žebřík. Nedosažitelné konce zakrátit nejlépe v místech za větvením tak, aby větve končily vidlicí. Obdobně i vrchol. U vysokých kultivarů ovocných stromů a ořešáků je praktické preferovat při prořezech jeden hlavní průběžný kmen a vrchol. Při výchovném řezu je dobré respektovat habitus stromu. Co druh a kultivar, to jiný specifický habitus na který je třeba při výchovném řezu brát ohled. U starých stromů s dutinou v kmeni, nebo s nedostatečným kotvením (překážky kořenového systému) je třeba udržovat nízkou korunu opakovaným redukčním řezem (zmlazením) Dodržování hygieny – v případě ošetřování stromů to zní nezvykle, ale je to velmi důležité. I stromy trpí řadou nakažlivých chorob, zejména houbových patogenů, ale i četnými virózami a bakteriózami, po hmyz , který může fungovat jako přenašeč. Při zanedbané péči se patogeny a škůdci mohou rychle šířit na zdravé stromy. Prořezávat za suchého počasí. Je to jednak pro nás bezpečnější, a ve vlhkém prostředí hrozí zejména u některých druhů stromů k přenosu houbových patogenů přímo do dřeva. Týká se to zejména při výskytu tzv. tracheomykóz, nebo bakteriální spály. Ořezané větve doporučuji likvidovat v dohledné době štěpkováním do kompostu a ještě lépe pálením. I složené palivové dřevo z ovocných stromů může ohrozit zdravé stromy v okolí. Dřevokazný hmyz patří mezi nejvýznamnější přenašeče houbových chorob! Náhlé vadnutí a odumírání větví (mrtvice) řešit rychle zdravotním řezem, nebo likvidací rostliny než dojde k rozmnožení přenašečů. Velké řezné plochy, zejména na hlavním kmeni, které by se dlouho hojily, je dobré ošetřit ochranných nátěrem s fungicidním účinkem. Některé druhy jsou na infekci dřeva velmi náchylné, zejména ořešáky, jabloně, slivoně. Dlouhodobě se hojící řezné rány je dobré ošetřit i opakovaně. Dbát, aby nedošlo k poškození povrchových kořenů a náběhů při pádu odřezaných částí z koruny i při sekání, nebo vertikutaci ploch kolem stromů. Houbové choroby kořenů probíhají často skrytě a později mohou narušit i stabilitu stromu. Důsledně sklízet ovoce a nenechávat na stromech napadené plody. Stejně tak odklízet spadané plody a listí. Mnoho patogenů přežívá ve spadaném listí i zaschlých plodech. Pokud zvláště na peckovinách zůstává více přischlých napadených plodů, je lepší ostříhat i s větvičkami. Pozor na škodící kombinace dřevin a bylin, zejména výskyt tzv. dvoubytných rzí a mezihostitele některých škůdců. V případě, kdy v okolí jsou neudržované zanedbané stromy a celé plochy, je péče bez žádoucích výsledků. Pak to bývá marné snažení, nebo si musíme pomáhat chemickou ochranou. V některých státech dokonce zamezili domácí pěstování ovocných dřevin, aby byli velkopěstitelé ochráněni.

KDY STROM ODSTRANIT?

Ani stromy nežijí věčně a to i při dobré péči. Postupně zpomalují v růstu, ztrácejí schopnost regenerace výmladky a jsou náchylné k infekcím zejména dřevokaznými houbami. Když se objevují plodnice hub na kmeni a u kořenů, jeto zpravidla už havarijní stav. Někdy zase zdánlivě zdravé stromy mohou být napadeny virózou, která znehodnocuje plody a její projevy gradují a navíc může dojít k přenosu na další stromy daného druhu, nebo rodu. V takových případech stromů rozhodně nelitujte.

Kompostéry

Typ kompostéru a kapacitu navrhneme a doporučíme.

Kontakt na mě

V případě zájmu o mé služby mě prosím kontaktujte telefonicky nebo emailem. Děkuji předem za váš zájem.

• registrace podnikání

  341 01, Maňovice 33
  IČ 48565831

• e-mail

  halikjan@email.cz

• telefon

  (+420) 721 703 281